O tom, jak rozsáhlý je to problém, mluví samotná čísla – každým rokem skončí na skládkách v Anglii milion tun oblečení, v USA dosahuje produkce textilního odpadu 10 milionů tun a v Číně se vyprodukuje až alarmujících 20 milionů tun. V České republice na skládkách a ve spalovnách ročně skončí přibližně 200 tisíc tun textilního odpadu.

Množství odpadního textilu stále roste a snižování výroby a spotřeby textilního zboží je velmi nepravděpodobné. Na řadu tak přichází recyklace textilu, která je však velmi komplikovaná a odborníci ji přirovnávají k recyklaci plastů, protože i zde je nutné napřed odpad řádně vytřídit.

Recyklace textilního odpadu je složitá

V roce 2015 vešlo v platnost opatření týkající se plastových tašek. Dle Eurobarometru až 72 % Evropanů kvůli opatření snížilo jejich využívání. Zatímco plastový odpad zažíval tuto revoluci, ve stejném roce bylo vyrobeno přes 100 miliard oděvů, z nichž až 60 % skončilo ještě téhož roku na skládce.

Pokud skončí oděv na skládce, uniká při rozkladu do ovzduší škodlivý metan přispívající ke globálnímu oteplování. Při spalování dochází k úniku karcinogenních látek. Ani jedna z možností tak pro kvalitu ovzduší není dobrá. Rizikem jsou také barviva a chemikálie, které oblečení obsahují, protože se mohou dostat do půdy a povrchových i podzemních vod.

V České republice se textilní odpad třídí pomocí speciálních kontejnerů, ve kterých však končí pouze 10 % z celkového množství textilního odpadu. Odtud putuje dále do secondhandů, prodává se firmám, které z něj vyrábí např. čistící hadry či výplně do autosedaček. Prodávají se také překupníkům, kteří textil posílají do třetích zemí. Zbytek se spálí.

Komplikovanost recyklace textilu tkví v jeho rozmanitosti. Oděvy se vyrábí z různých materiálů, jsou k nim přišity často jiné netextilní doplňky (knoflíky, zipy aj.) a obsahují různá chemická barviva a aditiva. Aby byla recyklace vůbec možná, musí být odstraněny všechny nerecyklovatelné druhy materiálů a netextilní doplňky.

Udržitelná výroba a spotřeba českých firem

Udržitelným podnikáním, jehož základní premisou je právě šetrnost k životnímu prostředí, se zabývá stále více českých firem, nevyjímaje ani ty spadající do textilního průmyslu. V českém prostředí vznikají i lokální firmy  věnující se udržitelné módě, jakými jsou např. značka Reparáda či Recyklátor. A podle nich zájem o toto zboží stále roste.

Znovuvyužití textilního odpadu by však nemělo zajímat pouze běžné spotřebitele, ale také firmy využívající pracovní oděvy, které rovněž vytváří významné množství textilního odpadu. Například evropská společnost Lindström působící v České republice přišla s „bezodpadovým“ řešením. Nabízí pronájem pracovních oděvů a dalších textilií.

Nákupní tašky – mohou být i ku prospěchu?

Zajímavou roli v této problematice hrají nákupní tašky, které v posledních letech vzbudily snad celou škálu emocí. Od nenávisti k plastům při tzv. protiplastové vlně, která z obchodů smetla igelitky zdarma, po nadšení z alternativy, která přišla po nich – tedy z papírových a textilních tašek.

Paradoxně rozmach této náhrady nepřináší v konečném důsledku nic moc pozitivního. Papírové tašky plní opět funkci pouze jednorázového zboží, které okamžitě putuje do odpadu. Textilní tašky sice využijete déle, nicméně opět se přidají k problematickému textilnímu odpadu.

Naštěstí se začíná blýskat na lepší časy, protože zahraniční i české firmy prosazují nápad vratných nákupních tašek. Ty se zdají jako jediná logická alternativa, která bude skutečně řešit problém, který nákupní tašky představují.

Výhody vratných tašek

Jak uvádí firma Lindström, která poskytuje vratné nákupní tašky ve finských obchodech, základní myšlenkou je, že zákazník zaplatí nízkou zálohu za tašku, kterou může kdykoliv odnést zpět do obchodu a záloha mu bude vždy vrácena. Důležité je zvláště slovo „vždy“, protože zákazník získá zálohu i za ušpiněnou nebo poškozenou tašku.

Očekávaná životnost takové tašky je 4 roky. Pro srovnání, při spotřebě dvou jednorázových nákupních tašek týdně využije spotřebitel celkem 416 tašek za 4 roky. Záloha se pohybuje kolem 20–50 Kč.

V Česku tuto službu prozatím nabízí pouze firma DM, Hanibal a Decathlon. Kdyby se však pro tento krok směrem k udržitelnosti rozhodly všechny velké řetězce, mohlo by se jednat o velmi zajímavý zlom v této oblasti.05