Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/web/virtuals/215740/virtual/www/wp-content/themes/yootheme/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 8

Gender


„Dnes se snažíme vybudovat školu, kde budou ženy, členové etnických a náboženských menšin a lidé z nezápadních kultur vidět a slyšet s respektem a láskou, a to jako nositelé specifických vědomostí i jako objekty studia. Školu, ve které si uvědomíme, že svět je složen z mnoha různých skupin občanů, a ve kterém se všichni naučíme chovat se jako občané světa.“

(Martha Nussbaumová, Cultivating Humanity, 1999)

  • Gender NENÍ to stejné jako pohlaví, které definuje biologické charakteristiky mužů a žen.
  • Gender definuje sociální aspekty mužů a žen, tzn. pohlaví je něco, s čím se narodíme, zatímco gender je něco, čemu se naučíme. Pojem gender vystihuje sociální rozměr.
  • Genderové role jsou často podmíněny kulturou a mužům i ženám jsou vštěpovány příslušné normy a vzorce chování, které odrážejí danou společnost a vztahy v ní a které byly budovány po tisíce let.
  • Tyto role byly často legitimizovány zákonem. Více než 150 zemí má alespoň jeden platný zákon diskriminující ženy[1].
  • Jednotlivcem je gender vnímán jako identita (vnitřní a hluboce zakořeněný smysl pro sebe sama) a také jako „vyjádření“ (způsob, jakým tento jednotlivec ukazuje svůj gender světu, a způsob, jakým společnost, kultura, komunita a rodina vnímá gender jednotlivce, interaguje s ním a utváří jej).

Jednou z globálních výzev Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj je boj proti genderové nerovnosti, které je věnován cíl udržitelného rozvoje č. 5 - „dosáhnout genderové rovnosti a posílit roli všech žen a dívek“ ukončením veškerých forem diskriminace vůči ženám a dívkám ve všech oblastech.

Agenda 2030 to říká jasně: rozvoj bude udržitelný pouze tehdy, pokud z něj budou mít prospěch muži i ženy; práva žen se stanou realitou, pouze pokud budou součástí širších snah chránit naši planetu a zajistit důstojný život v respektu pro všechny obyvatele.

 

[1] https://www.unodc.org/unodc/en/frontpage/2018/May/a-new-tool-in-support-of-sustaining-peace-and-development_-practitioners-toolkit-on-womens-access-to-justice-programming.html

 

Genderová nerovnost včera, dnes a zítra

Mnoho společností je založeno na převážně patriarchální historii. V důsledku toho i dnes platí, že moc v souvislosti se zdroji a sociálními a politickými pozicemi má v rukou ve většině případů muž. Existují však i matrilineární komunity, které ctí ženskou rodovou linii (v některých případech přechází z matky na dceru i půda a majetek), jako jsou například Ašantové v Ghaně či Minangkabauové na Sumatře v Indonésii.

Během 20. století ženy progresivním způsobem měnily své zvyky a způsoby myšlení a začaly se zabývat ženským postavením, vztahy a zákony: tento proces nazýváme „něžnou revolucí“, jedinou v historii, při níž netekla krev. Jedná se o dlouhý a stále trvající boj za práva: právo studovat, právo pracovat, právo volit, právo na rovné příležitosti.

Ke společenským změnám a mravním přesvědčením často dochází před přijetím odpovídajících legislativních změn. Příkladem těchto změn může být hnutí za volební právo žen po první světové válce, díky němuž získaly ženy v mnoha evropských zemích právo volit, např. v Polsku, Německu, Spojeném království, Rakousku apod. Proces změny genderových norem však není vždy lineárním procesem; v některých společnostech Starého světa, jako tomu bylo například v Egyptě, mívaly v minulosti ženy více moci a práv než v pozdějších dobách.

Všeobecně lze říci, že současné vlády se snaží ženám a dívkám zajistit rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a slušné práci. Některé země včetně Švédska, Austrálie a Spojeného království mají ministerstvo pro genderovou rovnost. „Klíčem genderové rovnosti není ekonomická síla země, ale politická vůle její vlády“ – Van der Gaag, 2008. Máme před sebou dlouhou cestu.

Genderová rovnost dává všem lidem stejné příležitosti, postavení, práva a přístup ke zdrojům a službám. Pro zajištění tohoto spravedlivého přístupu musí vlády implementovat takové postupy a strategie, které povedou k vyvážení společenských a historických nevýhod na straně žen.

Opatření podporující genderovou spravedlivost mohou vést ke skutečné genderové rovnosti.

Gender a projekt Get up and Goals!

V každé kapitole geohistorické učebnice je zvláštní část věnována změnám ve společenské organizaci a výskytu ekonomických a genderových nerovností v různých historických epochách. Globální historie lidstva je vyprávěna prostřednictvím genderových nerovností, jejich historických příčin a jejich lokálních i globálních následků; toto téma je prezentováno jako klíčové pro celkové pochopení časoprostorových dimenzí dějin.

Výukové lekce byly sestaveny na základě dvou principů.

  1. Z hlediska obsahu je cílem pochopit komplexitu jednotlivých údajů, příčin a důsledků. Sady jednotlivé lekcí k danému tématu jsou navrženy modulárně, aby se učitel mohl rozhodnout, které fáze/části dané sady použije a které vynechá, aby se přitom nevytratil komplexní přístup.
  2. Z didaktického hlediska každá sada lekcí nabízí žákům progresivní posun od jednoduššího ke složitejšímu. K tomuto posunu dochází prostřednictvím interaktivního učení.

Evaluační a autoevaluační nástroje. Výukové lekce i evaluační a autoevaluační nástroje (SAT) byly sestaveny na základě společného obsahu a očekávaných učebních výstupů. Tímto způsobem nástroje SAT ověřují výsledky žáků s ohledem na vědomosti v konkrétních oblastech a dovednosti získané ve výuce k občanství. K ověření dochází porovnáním skóre žáků před a po absolvování výukových lekcí, případně před a po práci s učebnicí.

Lekce do výuky

Co je
globální rozvojové vzdělávání?

odebírejte novinky ze světa
globálního rozvojového vzdělávání

Čas od času Vám pošleme informace týkající se výuky globálních témat. Odběr můžete kdykoli zrušit.


Partneři

© 2019 GET UP AND GOALS!  |  admin |