Gender
„Dnes se snažíme vybudovat školu, kde budou ženy, členové etnických a náboženských menšin a lidé z nezápadních kultur vidět a slyšet s respektem a láskou, a to jako nositelé specifických vědomostí i jako objekty studia. Školu, ve které si uvědomíme, že svět je složen z mnoha různých skupin občanů, a ve kterém se všichni naučíme chovat se jako občané světa.“
(Martha Nussbaumová, Cultivating Humanity, 1999)
- Gender NENÍ to stejné jako pohlaví, které definuje biologické charakteristiky mužů a žen.
- Gender definuje sociální aspekty mužů a žen, tzn. pohlaví je něco, s čím se narodíme, zatímco gender je něco, čemu se naučíme. Pojem gender vystihuje sociální rozměr.
- Genderové role jsou často podmíněny kulturou a mužům i ženám jsou vštěpovány příslušné normy a vzorce chování, které odrážejí danou společnost a vztahy v ní a které byly budovány po tisíce let.
- Tyto role byly často legitimizovány zákonem. Více než 150 zemí má alespoň jeden platný zákon diskriminující ženy[1].
- Jednotlivcem je gender vnímán jako identita (vnitřní a hluboce zakořeněný smysl pro sebe sama) a také jako „vyjádření“ (způsob, jakým tento jednotlivec ukazuje svůj gender světu, a způsob, jakým společnost, kultura, komunita a rodina vnímá gender jednotlivce, interaguje s ním a utváří jej).
Jednou z globálních výzev Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj je boj proti genderové nerovnosti, které je věnován cíl udržitelného rozvoje č. 5 - „dosáhnout genderové rovnosti a posílit roli všech žen a dívek“ ukončením veškerých forem diskriminace vůči ženám a dívkám ve všech oblastech.
Agenda 2030 to říká jasně: rozvoj bude udržitelný pouze tehdy, pokud z něj budou mít prospěch muži i ženy; práva žen se stanou realitou, pouze pokud budou součástí širších snah chránit naši planetu a zajistit důstojný život v respektu pro všechny obyvatele.
[1] https://www.unodc.org/unodc/en/frontpage/2018/May/a-new-tool-in-support-of-sustaining-peace-and-development_-practitioners-toolkit-on-womens-access-to-justice-programming.html
Mnoho společností je založeno na převážně patriarchální historii. V důsledku toho i dnes platí, že moc v souvislosti se zdroji a sociálními a politickými pozicemi má v rukou ve většině případů muž. Existují však i matrilineární komunity, které ctí ženskou rodovou linii (v některých případech přechází z matky na dceru i půda a majetek), jako jsou například Ašantové v Ghaně či Minangkabauové na Sumatře v Indonésii.
Během 20. století ženy progresivním způsobem měnily své zvyky a způsoby myšlení a začaly se zabývat ženským postavením, vztahy a zákony: tento proces nazýváme „něžnou revolucí“, jedinou v historii, při níž netekla krev. Jedná se o dlouhý a stále trvající boj za práva: právo studovat, právo pracovat, právo volit, právo na rovné příležitosti.
Ke společenským změnám a mravním přesvědčením často dochází před přijetím odpovídajících legislativních změn. Příkladem těchto změn může být hnutí za volební právo žen po první světové válce, díky němuž získaly ženy v mnoha evropských zemích právo volit, např. v Polsku, Německu, Spojeném království, Rakousku apod. Proces změny genderových norem však není vždy lineárním procesem; v některých společnostech Starého světa, jako tomu bylo například v Egyptě, mívaly v minulosti ženy více moci a práv než v pozdějších dobách.
Všeobecně lze říci, že současné vlády se snaží ženám a dívkám zajistit rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a slušné práci. Některé země včetně Švédska, Austrálie a Spojeného království mají ministerstvo pro genderovou rovnost. „Klíčem genderové rovnosti není ekonomická síla země, ale politická vůle její vlády“ – Van der Gaag, 2008. Máme před sebou dlouhou cestu.
Genderová rovnost dává všem lidem stejné příležitosti, postavení, práva a přístup ke zdrojům a službám. Pro zajištění tohoto spravedlivého přístupu musí vlády implementovat takové postupy a strategie, které povedou k vyvážení společenských a historických nevýhod na straně žen.
Opatření podporující genderovou spravedlivost mohou vést ke skutečné genderové rovnosti.
V každé kapitole geohistorické učebnice je zvláštní část věnována změnám ve společenské organizaci a výskytu ekonomických a genderových nerovností v různých historických epochách. Globální historie lidstva je vyprávěna prostřednictvím genderových nerovností, jejich historických příčin a jejich lokálních i globálních následků; toto téma je prezentováno jako klíčové pro celkové pochopení časoprostorových dimenzí dějin.
Výukové lekce byly sestaveny na základě dvou principů.
- Z hlediska obsahu je cílem pochopit komplexitu jednotlivých údajů, příčin a důsledků. Sady jednotlivé lekcí k danému tématu jsou navrženy modulárně, aby se učitel mohl rozhodnout, které fáze/části dané sady použije a které vynechá, aby se přitom nevytratil komplexní přístup.
- Z didaktického hlediska každá sada lekcí nabízí žákům progresivní posun od jednoduššího ke složitejšímu. K tomuto posunu dochází prostřednictvím interaktivního učení.
Evaluační a autoevaluační nástroje. Výukové lekce i evaluační a autoevaluační nástroje (SAT) byly sestaveny na základě společného obsahu a očekávaných učebních výstupů. Tímto způsobem nástroje SAT ověřují výsledky žáků s ohledem na vědomosti v konkrétních oblastech a dovednosti získané ve výuce k občanství. K ověření dochází porovnáním skóre žáků před a po absolvování výukových lekcí, případně před a po práci s učebnicí.
Partneři
