Chcete učit o historii v souvislostech s globálními tématy? Hledáte propojení dějepisu s dalšími předměty?

Seznamte se s učebnicí dějepisu Světové dějiny lidstva, která ukazuje globální témata (migrace, klimatická změna, mezinárodní nerovnosti a gender) v historických souvislostech.

Celá učebnice je k dispozici v anglickém jazyce od října 2020 na  mezinárodních stránkách projektu: https://www.getupandgoals.eu/resources/textbook

Učebnici v českém jazyce najdete na https://www.getupandgoals.eu/geo-history-textbook-cz .

K učebnici jsme spolu s pedagogy  vytvořili metodickou příručku, která obsahuje 45minutové lekce do výuky různých předmětů na 2. st. ZŠ a SŠ. Cílem příručky je zjednodušit učitelům práci s učebnicí.

Tištěná podoba učebnice a metodické příručky lze objednat na našich stránkách.

Na  mezinárodních stránkách projektu viz výše najdete i další jazykové mutace.  

Eric Vanhaute, profesor světové historie na belgické Univerzitě v Gentu, a Claudia Bernardi, výzkumná pracovnice a přednášející na italské Univerzitě Roma Tre, spoluautoři nové učebnice globální geo-historie v rámci projektu Get Up and Goals!.

Položili jsme několik otázek Ericu Vanhautemu ohledně nové knížky, jejích cílech a důvodech, proč je potřeba změnit perspektivu při pohledu na dějiny světa.

Přejeme příjemné čtení!

Ericu, v čem vidíte smysl světové učebnice geohistorie?

Za prvé, globální historie je vždy také historií vaší doby. Zahrnuje vás, vaši komunitu, kdo jste, co si myslíte. Stáváte se součástí historie. Globální historie od samého začátku zkoumá vaše místo v příběhu. Takže je to kritické vůči vám, k tomu, co říkáte ... Jak to cítím já, globální historie je kritičtější než běžné dějiny, protože říká, že všechny otázky, které klademe, metody, které sledujeme, děj, který vytváříme, jsou jen jednou z možných otázek, metod, dějové linie. Globální historie není nikdy neutrální. Žádná historie není neutrální, i když se o ní nediskutuje.

Druhou důležitou věcí je, že globální historie je také necentrická historie. Nestanovuje určitý čas ani místo jako privilegovaný výchozí bod, ze kterého bychom se dívali na zbytek světa. Zpochybňujete skutečnost, že mnohé dějiny začínají od určitého místa a berou to jako samozřejmost. Globální historie nebere nic jako samozřejmost, takže musíte diskutovat o všem. Vkládáte otazníky do každé vaší volby. Každý příběh, který vyprávíte, je součástí reflexe.

Takže být kritický je rozhodující?

Ano. Tato globální učebnice je začátkem diskuse. Žáci nebo jiní čtenáři tedy mohou knihu také prodiskutovat. Měli by si položit otázku „Proč se autoři zaměřili zrovna na toto?“.

Dám vám příklad – když jsem prezentoval knihu, jeden z posluchačů se zeptal: „Proč jste vybral průmyslovou revoluci a proč jste vybral rok 1870?“. Víte, to je začátek. Nedostal bych tu otázku, kdyby to byla jiná kniha. S touto knihou se lidé ptají, diskutujeme. To je dobrá věc.

Další důležitou věcí je, že globální historie zahrnuje to, čemu říkáme pohledy na svět/světové pohledy. Světový pohled člověka/lidí je způsob, jakým vidí svět a porozumí mu, zejména pokud jde o otázky, jako je politika, filozofie a náboženství.

Co se stane, pokud vezmete v úvahu pouze své vlastní názory místo světových?

Pak začnete psát klasické příběhy historie.  Aby se tak nestalo, je potřeba rozšířit svůj názor a klást otázky.

Víme, že Evropané se na lodích plavili se do Severní a Jižní Ameriky, a ne naopak. Toho můžeme litovat, ale stalo se to. Proč se Evropané ujali iniciativy? Zde přichází ten rozdíl. Pokud to prostě považujete za samozřejmost, řeknete si „OK, všechno začíná v Evropě, protože to je místo, kde jsme se narodili“, a nezpochybňujete to. Pokud ale zaujmete globálnější pohled a vezmete-li mapu světa, uvidíte, „Evropané dělali věci jinak než Číňané. Číňané ale měli lepší lodě než my, ale nedělali to. Proč?"

Je to tedy otázka perspektivy. Jen se zeptejte: „Jsou toto pohledy na svět? Možná jsou to názory západního světa. To neznamená, že jsou špatné, ale jsou zkreslené. Je lepší prozkoumat, jak jednaly různé civilizace a různé národy. A pak můžeme vidět podobnosti nebo rozdíly.

Je tu ještě jedna věc. Světové názory většinou vytvářejí lidé, kteří vládli. Názory drobných rolníků by nikoho nezajímaly. Proč si pamatujeme čínskou říši? Protože to bylo impérium. Proč víme velmi málo o světových názorech afrických lidí žijící ve střední Africe před rokem 1700? Nevíme, protože nezanechávali chrámy a tak.

Když to zpochybňujete z více hledisek, zjistíte, že víte jen velmi málo. Neptáte se, když máte pouze lineární příběh o velkých říších, velkých státech, velkých lidech.

Pohledy na svět pomáhají pochopit, že jde také o zahrnutí alternativních pohledů na to, jak může být svět formován.

Co si myslíte, že by mohla být největší výzva, které tato kniha bude čelit?

Jsou dvě úrovně.

V praxi je to výzva pro školní kurikula. Školy musí dosáhnout svých vzdělávacích cílů. Tato učebnice možná nebude vyhovovat, protože nekoresponduje s klasickým členěním, klade otázky zvláštním způsobem, což může v mnoha zemích znemožnit použití.

Bojíte se tedy, že i když jsou učitelé ochotni ji použít, mohou čelit určité byrokratické obtížím?

Ano.

A druhá úroveň je, že kniha nutí učitele k sebereflexi. Učitel, který není ochoten sebereflexe jako „co učím, proč to učím, proč to chci vědět a jaké je moje místo? Opravdu chci zpochybňovat také své postavení a názor s žáky? “ nemůže knihu použít.

Učitel musí být vtažen do výuky, musí být kritický, schopná vlastní reflexe. A pokud jste učitel, který je jako „toto je text, musíte se ho naučit, a to je to, co říkám, a pokud to dokážete zopakovat, pak jste dobrý žák“, tato kniha by vás velmi urazila. Je příliš kritická, příliš se ptá. Sotva kdy v ní najdete jména. V knize není Napoleon, žádný Hitler, žádný Caesar.

Takže, pokud jste žák, jak se dozvíte o Napoleonovi, Hitlerovi, Caesarovi?

Považuji to za velmi obtížný bod. Vlastně, abyste měli dobrý historický úhel pohledu, musí existovat nějaká základní linie. Musíte mít v hlavě časovou osu. Musíte vědět, že historie kapitalismu přichází po historii římské říše. Musíte znát některé základní věci, jinak tomu neporozumíte. Takže časová osa je něco, co učitelé budou muset žáky naučit.

Musíte mít v hlavě tvrdá fakta. Fakta, události a lidé jsou samozřejmě důležití, protože vytvářejí historii. Ale v naší knize nejsou. A tak vedle knihy musí mít žáci v hlavě vytvořenou časovou osu, která jim řekne fakta. Myslím, že francouzská revoluce je důležitá, musíme vědět, že je to 1789, a ne v 15. století.

První světová učebnice geohistorie pro žáky a žákyně z celé Evropy!

12 zemí, 1 učebnice

Projekt Get up and goals! nabízí vyučujícím inovativní učebnici dějepisu pro žáky a žákyně ve věku 11–16 let založenou na globálním (nebo také světovém) přístupu k historii. Učebnice bude k dispozici pro výuku ve 12 zemích: Rakousku, Bulharsku, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Velká Británii, České republice, Rumunsku, Španělsku, Maďarsku, přičemž v každé zemi bude mít stejný obsah (text, mapy i rozvržení).

Překonání nacionalismu a eurocentrismu

Hlavními autory učebnice jsou Eric Vanhaute, profesor světových dějin na belgické univerzitě v Gentu, a Claudia Bernardiová, profesorka na italské univerzitě Roma Tre.

Cílem učebnice je šířit ve školách nový pohled na historii, který má pomoci překonat nacionalismus i eurocentrismus a posílit budování soudržné Evropy, která projevuje solidaritu se zbytkem světa. Tento cíl vyplynul z analýzy převládajících zkušeností se vzděláváním v různých zemích. Výuka dějepisu byla již od 19. století tradičně ovlivňována touhou upevňovat národní identitu občanů v rámci jejich vlastní země. Po dlouhou dobu opomíjely učebnice dějepisu většinu událostí, které se odehrály mimo určitý stát. Tento přístup, byť v klesající míře, přetrvává do dnes. Tento přístup posílil šíření nacionalistické kultury, ve které je důraz kladen na „my“, entitu omezenou státní hranicí a vybranými evropskými událostmi. Propojení se zbytkem světa a porozumění kulturním i materiálním výměnám, které po tisíciletí neustále měnily různé oblasti planety, výuka z velké části opomíjí. V minulosti tomu tak ale vždy nebylo. Do konce 18. století byla myšlenka vyprávění historie lidstva v celosvětovém kontextu rozšířena v mnoha koutech světa, včetně Číny, Japonska, islámského světa, ale i samotné Evropy.

Projekt Get up and goals! přichází s myšlenkou přinést do škol pohled na historii jako na komplexní příběh lidstva. Tato myšlenka se zrodila z vědeckého výzkumu v oboru světových dějin, ze spolupráce s vyučujícími z oboru, výzkumníky, specialisty na vzdělávání, nevládními organizacemi, kulturními sdruženími a intelektuálními kapacitami ze všech koutů světa, ale také z mnohaleté evropské spolupráce na projektech vzdělávání ke globálnímu občanství, ve kterých se propojuje vědecký přístup a srozumitelný historický výzkum s vyprávěním dějin celého lidstva a poukazováním na jeho vnitřní propojenost trvající tisíce let.

Cíle vzdělávání

Přístup použitý v této učebnici se konkrétně zaměřuje na dosažení těchto specifických vzdělávacích cílů:

• Vyprávět historii všem evropským a světovým občanům: proto jsou stránky této učebnice pro všechny na celém kontinentu (i planetě) stejné. Vyprávění světové historie se zaměřuje na historická fakta a mechanismy, které v průběhu času vedly k rostoucímu propojení mezi národy na celé planetě. Mezi tato historická fakta a mechanismy patří například role islámských impérií a dálkového obchodu v hospodářských a kulturních stycích mezi národy Evropy, Afriky, Indie a Číny; Mongolský mír a jeho vliv na vztahy mezi Východem a Západem; globalizace, která začala v 16. století a pokračuje do současnosti ...
  
  
  
• Pomáhat studentům a studentkám i vyučujícím při výběru důležitých prvků historie: historických fakt je mnoho a rozšířené zaměření na všechny kontinenty by mohlo vést k nepřiměřenému a nadměrnému množství učiva. Tento text naopak není podrobný, jelikož se zaměřuje pouze na ty mechanismy a fakta, které mají podle současných poznatků historické vědy klíčový význam pro pochopení toho, jak se utvářel náš dnešní svět a jeho současné problémy. Tato učebnice tak shrnuje pouze ty nejrelevantnější události a historické fenomény, které (bez jakéhokoli úmyslu či vědomí jejich aktérů) utvářely svět, který lidstvo obývá dnes (a poskytuje užitečné souvislosti, které pomáhají pochopit komplexní a globální rozměr událostí).
  
  
  
• Zprostředkovat historii jasným způsobem: tato učebnice je záměrně napsaná stylem, který má zvýšit zájem studentů a studentek, a nabízí řadu geohistorických map, které posilují porozumění pomocí základního mechanismu vizualizace.
  
  
• Vysvětlit zásadní problémy současnosti: kromě toho, že nabízí globální pohled na události posledních 70 000 let, nabízí tato učebnice také historickou rekonstrukci, která se věnuje počátkům a vývoji čtyř hlavních problémů, které mají zásadní význam pro současný svět: mezinárodní nerovnost, postavení žen, fenomén migrace a problematika klimatu a životního prostředí. Tyto otázky souvisejí s hlavními cíli udržitelného rozvoje, které OSN v roce 2015 zahrnula do usnesení o budoucnosti lidstva a planety známého jako Agenda 2030, které odhlasovalo 194 zemí.