} catch (e) { console.error('Custom Theme JS Code: ', e); }
Proč je načase zabývat se tímto tématem ve škole?
Ačkoli jistá míra vnitřní nerovnosti mezi sociálními skupinami v rámci jednoho teritoria, země či říše historicky existovala téměř vždy, fenomén mezinárodní nerovnosti je relativně nový a rozšířil se nebývalou rychlostí a záběrem. Zatímco ekonomický historik Paul Bairoch ve svých textech uvedl, že nerovnosti v příjmu a majetku mezi velkými mezinárodními sociálními skupinami se v osmnáctém století snižují (s přibližným poměrem 3 k 1), organizace OSN publikovala studie ukazující nárůst globální nerovnosti mezi nejbohatšími 20 procenty a nejchudšími 20 procenty planety (3 k 1 a začátku 19. století, ale 72 k 1 na konci 20. století).
Politickoekonomický kolonialismus v Africe a Asii na konci 19. století a na začátku 20. století a ekonomický neokolonialismus v druhé polovině 20. století (který bez vojenské okupace znehodnocoval africké, asijské a latinskoamerické periferie např. mechanismem zahraničního dluhu) jsou faktory, které jasně stojí za růstem mezinárodní nerovnosti.
Po dlouhou dobu byly tyto analýzy odkazem třetího světa a intelektuálů z těchto geografických oblastí. Nicméně se zdá, že myšlenka spravedlnosti a rovnosti je lidským bytostem vlastní, což je potvrzeno výzkumem, který ukazuje, že dokonce i velmi malé děti jsou si vědomy nerovnosti[1]. A tak na konci 20. století a začátku 21. století došlo v důsledku mezinárodních hnutí, globální ekonomické krize a velkého úspěchu publikace Kapitál v 21. století, jejímž autorem je Thomas Piketty, ke zvýšení zájmu globální komunity o téma, které tu s námi po desetiletí koexistuje, aniž by mu byla věnována pozornost.
Studium těchto základních dynamických principů pro pochopení celkové situace na planetě, analýza jejich historických, geografických, ekonomických, environmentálních, politických a kulturních dopadů, vytváření hypotéz týkajících se jejich možných řešení a snaha o jejich realizaci jsou úkoly, které si dnes uvědomuje jen málokdo. Školy sehrávají významnou roli v zajišťování náležité pozornosti, které si toto téma zaslouží, a ve vytváření odpovídajících nástrojů budoucím generacím, aby si vytvořily svět, který bude udržitelnější, spravedlivější, soudržnější a konzistentnější s cílem udržitelného rozvoje 10 Agendy 2030: „Snížit nerovnost uvnitř zemí a mezi nimi.“
[1] Honick http://evonomics.com/are-we-born-with-a-sense-of-fairness/
V každé kapitole geohistorické učebnice je zvláštní část věnována změnám ve společenské organizaci a výskytu ekonomických a genderových nerovností v různých historických epochách. Globální historie lidstva je vyprávěna prostřednictvím mezinárodních nerovností, jejich historických příčin a jejich lokálních i globálních následků; toto téma je prezentováno jako klíčové pro celkové pochopení časoprostorových dimenzí lidských událostí.
Výukové lekce byly sestaveny na základě dvou principů.
Evaluační a autoevaluační nástroje. Výukové lekce i evaluační a autoevaluační nástroje (SAT) byly sestaveny na základě společného obsahu a očekávaných učebních výstupů. Tímto způsobem nástroje SAT ověřují výsledky žáků s ohledem na vědomosti v konkrétních oblastech a dovednosti získané ve výuce k občanství. K ověření dochází porovnáním skóre žáků před a po absolvování výukových lekcí, případně před a po práci s učebnicí.