Cesta kolem světa
Džíny najde pravděpodobně v šatníku každý z nás. Jakou cestu musí urazit, než si je můžeme obléct a nosit?
Přinášíme shrnutí problematiky “rychlé módy/ fast fashion” a představujeme “pomalou módu/ slow fashion” jako reakci odpovědného chování a boj proti mezinárodním nerovnostem, kterým se v Get up and Goals také věnujeme.
Móda dokáže fascinovat, bavit, pobavit, je plná kreativity a umění. Textilní průmysl je ale zároveň obrovský byznys, pro který pracuje 75 milionů lidí a který je druhým největším znečišťovatelem této planety. Zanechává za sebou spoušť v podobě ekologické devastace, zničeného zdraví a životů lidí a nesmyslné nadvýroby přírodních i umělých vláken. Muselo se stát až něco hodně zlého, aby se svět začal hlouběji zajímat o dopad, jaký módní průmysl přináší.
V roce 2013 zemřelo v troskách budovy Rana Plaza na 1130 lidí a několik stovek dalších bylo zraněno. Bangladéš je na oděvním průmyslu závislá – tvoří 80% jejího exportu a oblečení si tu nechávají šít značky jako H&M, Primark, Tesco a další. Díky tomuto neštěstí vzniklo spojení Fast Fashion a spousta iniciativ jako Fashion Revolution a svět se začal globálně zajímat kde a za jakých podmínek se naše oblečení šije. Jako nic na světě není černobílé, tak ani otázky dopadů módy na planetu nemusí být na první pohled jasné. Ten posun v myšlení k větší uvědomělosti a informovanosti, například právě díky FASHION REVOLUTION a stále širší poptávka po produktech z ohleduplných podmínek, je ale skvělá a já si dovolím tvrdit, že i takové neštěstí, jako se stalo v Rana Plaza, přineslo něco pozitivního, protože kdoví, jak by to bylo dnes.