Aktuality


Cesta kolem světa

Džíny najde pravděpodobně v šatníku každý z nás. Jakou cestu musí urazit, než si je můžeme obléct a nosit? 

Přinášíme shrnutí problematiky “rychlé módy/ fast fashion” a představujeme “pomalou módu/ slow fashion” jako  reakci odpovědného chování a boj proti mezinárodním nerovnostem, kterým se v Get up and Goals také věnujeme.

Móda dokáže fascinovat, bavit, pobavit, je plná kreativity a umění. Textilní průmysl je ale zároveň obrovský byznys, pro který pracuje 75 milionů lidí a který je druhým největším znečišťovatelem této planety. Zanechává za sebou spoušť v podobě ekologické devastace, zničeného zdraví a životů lidí a nesmyslné nadvýroby přírodních i umělých vláken. Muselo se stát až něco hodně zlého, aby se svět začal hlouběji zajímat o dopad, jaký módní průmysl přináší.

V roce 2013 zemřelo v troskách budovy Rana Plaza na 1130 lidí a několik stovek dalších bylo zraněno. Bangladéš je na oděvním průmyslu závislá – tvoří 80% jejího exportu a oblečení si tu nechávají šít značky jako H&M, Primark, Tesco a další. Díky tomuto neštěstí vzniklo spojení Fast Fashion a spousta iniciativ jako Fashion Revolution a svět se začal globálně zajímat kde a za jakých podmínek se naše oblečení šije. Jako nic na světě není černobílé, tak ani otázky dopadů módy na planetu nemusí být na první pohled jasné. Ten posun v myšlení k větší uvědomělosti a informovanosti, například právě díky FASHION REVOLUTION a stále širší poptávka po produktech z ohleduplných podmínek, je ale skvělá a já si dovolím tvrdit, že i takové neštěstí, jako se stalo v Rana Plaza, přineslo něco pozitivního, protože kdoví, jak by to bylo dnes.

Tak, jako si nebojíme připlatit za dobré a kvalitní jídlo, měli bychom se to stejné naučit i s oblečením.
Smyslem udržitelnosti není, abychom ze dne na den přestali nakupovat v řetězcích a velké obchodní domy se pro nás stali zapovězeným místem. Přechod z fast fashion ke slow fashion ani nemusí být finančně tolik náročný, jakože spíš tkví ve zdravém rozumu.
Dobrou pomůckou na začátku, může být zajímavá metrika s názvem cost per wear, tedy cena za jedno nošení. Pokud si totiž spočítáte, kolikrát na sebe vezmete tričko za 150 korun v porovnání s tričkem za 1000 korun, zjistíte možná, že slow fashion je o poznání ekonomičtější volbou. Koupíte si ono vysněné tričko za 1000 korun, pět let ho nosíte každé léto minimálně 20x.  Pět let a 20 nošení = 100 nošení. Cena za jedno nošení tak činí 10 korun. Naopak tričko za 150 korun, které se vám po dvou praních vytahá a skončí, v tom lepším případě třeba jako hadr na podlahu, vás ve výsledku vyjde (150:2) na 75 korun.
zdroj: https://czechblondyn.blogspot.com/2019/08/dnes-nosim.html?fbclid=IwAR3H3_shT5vQoYVEhHJY7K4426xHTVmPMwHV7Zr4Qi0REu2ZV_8gwEvJOoA

odebírejte novinky ze světa
globálního rozvojového vzdělávání

Čas od času Vám pošleme informace týkající se výuky globálních témat. Odběr můžete kdykoli zrušit.


Partneři

© 2019 GET UP AND GOALS!  |  admin |