SOUVISLOSTI

• Vývoj teploty v ČR

CO JE ZOBRAZENO V GRAFU

• Data jsou zpracovány z měření 6300 stanic na souši, měření lodí i plovoucích bójí a vědeckých stanic v arktidě a antarktidě.
• V grafu je znázorněn vývoj teplotní anomálie vzhledem k referenčnímu období 1951-1980, nejde o graf průměrné teploty. Podrobnosti k výpočtu teplotní anomálie viz níže.

KLÍČOVÁ FAKTA

• Svět se oteplil o cca 1 °C. Zatím nejvyšší teplotní anomálie (TA) byla v roce 2016 (roční průměrná teplotní anomálie byla +1,01 °C, přičemž v lednu 2016 dosáhl měsíční průměr TA 1,37 °C).
• Dvě třetiny oteplení nastaly po roce 1975, trend oteplování se pohybuje mezi 0,15–0,20 °C za dekádu.
• Lokální teploty se mění – částečně v předvídatelných cyklech den–noc a léto–zima, částečně nepravidelnými atmosférickými jevy. Ale globální teplota je určena tím, kolik energie přijme Země ve formě záření od Slunce, a kolik jej vyzáří do vesmírů. Tato množství se v průběhu času mění jen málo. Množství energie, kterou Země vyzáří ve formě tepelného záření do vesmíru, silně záleží na chemickém složení atmosféry – konkrétně na koncentracích skleníkových plynů. Oteplení planety o 1 °C je velmi významné, protože i k tak “malé” změně teploty oceánů a souše je nutné obrovské množství energie. Před 20 000 lety vedlo ochlazení o 5 °C k době ledové a zalednění velké části Evropy a Severní Ameriky.

METODA VÝPOČTU TEPLOTNÍ ANOMÁLIE

• Graf znázorňuje světovou teplotní anomálii, nikoliv absolutní teplotu.
• Světová teplotní anomálie je vypočtena jako vážený průměr místních teplotních anomálií pro jednotlivé měřicí stanice. Vážený průměr koriguje rozdílnou hustotu měřicích stanic v různých místech.
• Místní teplotní anomálie pro daný den je definována jako rozdíl aktuální denní teploty a průměru teplot pro daný den v referenčním odbobí (tzn. v letech 1951–1980). Místní teplotní anomálie tedy udává o kolik stupňů je dané místo v daný den teplejší než průměrně v odpovídající den v referenčním období.
• Růst teplotní anomálie neznamená, že všechna místa na Zemi se oteplila o 1 °C. Teplota v jednom roce v Evropě může být např o 3 °C vyšší než dlouhodobý průměr, zatímco v Indii o 2 °C nižší než dlouhodobý průměr. Nebo teplá zima může být vyvážena studeným létem.

DALŠÍ POZNÁMKY

• Typicky se místa na souši oteplují rychleji než oceány – v Evropě a severní Asii je trend v rychlosti oteplování asi 2–3krát vyšší než trend světové teplotní anomále, v Arktických oblastech je oteplování přibližně 3-4krát rychlejší než světový trend.
• Proč se používá Teplotní anomálie místo absolutní průměrné teploty? Důvodů je více, všechny se ale týkají správnosti zpracování dat. Například: teplota typicky závisí na nadmořské výšce a kdybychom přidali do datového souboru několik vysokohorských stanic, poklesla by průměrná hodnota – jinak řečeno teplota planety by závisela na výběru poloh měřicích stanic. To se ale při použití teplotní anomálie neděje – Je typické, že pokud je tepota na sněžce o 2 °C nižší než dlouhodobý průměr, je teplota v Praze přibližně o 2 °C nižší také – jinak řečeno teplotní anomále v geograficky blízkých místech bývají podobné. Když bude mít měřicí stanice na Sněžce výpadek, výslednout teplotní anomálii to neovlivní, ale výslednou průměrnou teplotu ano.